„Skutečné rozhodnutí se měří tím, že se pustíte do nové aktivity. Pokud není aktivita, pak jste se ve skutečnosti ještě nerozhodli.“
Tony Robbins
Od dětství jsem v rozhodování trošku pomalejší. Naši o mně říkali, že jsem strašně nerozhodná a přiznám se, něco na tom bude. V situacích, kdy jsou ve hře dvě alternativní cesty, velmi pečlivě a občas dlouho zvažuji, která bude lepší. Bude to pravděpodobně ten pověstný strach z nesprávné volby, strach z možné ztráty.
Na druhou stranu, nerozhodnosti, s jakou se v poslední době potkávám mezi svými známými a zejména mezi členy týmu, vůbec nerozumím.
Ta situace je vlastně zvláštní. Protože velmi často od nich slyším:
„Rozhodl/a jsem se se svým životem něco udělat!“
„Rozhodl/a jsem se, že už nechci otáčet každou korunu a chci si vybudovat pasivní příjem.“
„Rozhodl/a jsem se, že pomůžu lidem kolem sebe.“
„Rozhodl/a jsem se do toho jít naplno!“
Ale – skutek utek! Nejen že není aktivita, která by přinesla kýžený výsledek, ale není ani komunikace. Chybí zájem o nabízenou podporu, pomoc, vzdělávání. Chybí zájem o setkávání, komunitu, sdílení.
Jednoznačně mi z toho vyplývá – tito lidé se i přes svá tvrzení o opaku dosud nerozhodli. A je otázka, jestli se někdy rozhodnou…
Proto svou pozornost, čas a energii věnujme těm, kteří jenom nepřijímají, ale také dávají. Kterým přesto, že třeba ještě váhají, stojí za to, aby přišli na akci, online setkání, poradu nebo aby se čas od času ozvali třeba telefonicky.
Pokud máme pocit, že takových lidí kolem sebe máme málo, hledejme je jinde. Nepolevujme a najděme ty, pro které rozhodnutí bude skutečným rozhodnutím. Pro které závazek, který udělají, bude opravdovým závazkem. Pro které cesta bude cílem, aktivita tím, co je dělá šťastnými a dává jim smysl. Sem zaměřme svou aktivitu, podporu a pomoc, tady budujme vztahy a základ silné komunity. Každý má odpovědnost sám za sebe a my opravdu nemůžeme chtít víc, než ten, kdo se rozhodl – nerozhodl. Věřte, že to stojí za to. V rámci harmonie a rovnováhy – dávejme pouze tolik, kolik se nám vrací… Není to sobectví nebo vypočítavost. Je to nezbytný předpoklad pro zachování optimismu, duševní rovnováhy, radosti, harmonie a smysluplnosti naší práce…